Příběhy dlouhé i krátké, hloupé i chytré, klasické i super – ultra – experimentální mají dvě zákonitá místa, a to je začátek a konec.
(Pro úplnost musím dodat, že i z této klece se občas nějaký autor pokusí vyskočit. Například vznikají takzvané kruhové romány na principu „pes jitrničku sežral“, či jistý Max Saportas napsal román na volně míchatelných stránkách, takže čtenář si mohl nakvedlat fabuli denně novou, ale to jsou jen zábavné excesy, literatura se tak běžně nedělá.)
Čtyřicet let zkušenosti s psaním a přes padesát let zkušenosti se čtením mě učí, že to jsou dvě výsostná místa každého příběhu. Jsou to tyče, mezi nimiž je napjato lano, po kterém musí vypravěč přejít. Učím své studenty, že když mají dobrý začátek a dobrý konec, čtenáři jim odpustí řadu nemotorností a chyb někde vprostřed – nikoli však naopak.
Obecné poznatky o lidském vnímání nás poučují, že u uzavřených sekvencí – tedy u dějů, které v našem chápání začínají a končí – je pozornost distribuovaná nepravidelně. Nejvyšší je na samém začátku, pak klesá a ještě jednou se vyhoupne vzhůru na konci. Říká se tomu pík prvního a pík posledního dojmu a výzkumy dokládají, že v těchto dvou fázích vnímáme nejostřeji a nejvíc si toho pamatujeme. Internetem koluje rozkošná hříčka, která to dokáže lépe než všechny teoretické úvahy:
V suovilsotsi s vzýukmem na Cmabirdge Uinevrsity všlyo njaevo, že nzeáelží na přoadí psíemn ve solvě. Jenidá dlůežtiá pdomíkna je, aby prnví a psoeldní psíemna blya na srpánvém msítě. Zybtek mžůe být tolátní nsemysl a my to přoád bez porlbémů peřtečme. Zmajívaé, že?
Kompletní obsah tohoto seriálu článků
- Úvod do seriálu tvůrčího psaní spisovatelky Daniely Fischerové
- Příběh je král vší literatury
- Neexistuje příběh bez autora
- Význam pokecáníčka
- Co dělá příběh příběhem?
- Magické a proto budí vždy otázku a proč?
- O začátcích a koncích příběhů
- Pozornost věnovaná začátku
- Různé začátky různých autorů
- Tvůrčí psaní – pravidla uzavřených sekvencí
- Konci příběhů se musíme také věnovat
- Konec dobrý, všechno dobré
- Nekonečný příběh
- Příběhy pravdivé a smyšlené
- Jak ovlivňují příběhy náš život?
- Jak na nás příběhy působí?
- Fikce na druhou
- Kniha Drbání kožichu
“Čtyřicet let zkušenosti s psaním a přes padesát let zkušenosti se čtením mě učí…”
Vám už je tolik, René? :)
Ne, mně tolik samozřejmě ještě není, ale autorka tohoto textu, spisovatelka Daniela Fischeorová, to už napsat může. :)
Docela by mě zajímalo zmiňované dílo Maxe Saportase. Zmínku o něm jsem našla jen na Vašich stránkách. Nemáte tip, kde se dozvědět víc? Díky